Jak vznikají laviny a co je způsobuje?

CO JE A JAK VZNIKÁ LAVINA

Lavina je náhlý pohyb sněhu z odtrhového, transportního až akumulačního pásma větší než 50 m (pod 50 m tomu říkáme splaz). Sněhová pokrývka a jednotlivé vrstvy sněhu mezi sebou mají mimo jiné určité napětí, pevnost i odpor tření. K lavině dochází tehdy, když je napětí na určitém místě větší než pevnost sněhové pokrývky a když se překoná odpor tření sněhové vrstvy o její podklad. Ke zlomu sněhové pokrývky dochází vždy v nejslabším místě. Z tohoto místa se pak šíří i přes stabilní části sněhové pokrývky. Příčinou uvolnění laviny tedy může být:

1. Zvýšení napětí

Napadnutím nového sněhu, zasažením člověkem, zvířetem

2. Snížení pevnosti sněhové pokrývky

Přeměnou struktury sněhu při silném oteplení nebo dešti

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LAVINU

Zda se uvolní lavina, ovlivňuje několik základních faktorů. Jedním z nich jsou meteorologické faktory.

Nový sníh

Množství nově napadlého sněhu ovlivňuje míru nebezpečí. Pokud napadlo do 20 cm, hrozí mírné nebezpečí. Napadne-li však více jak 40 cm, je již lavinové nebezpečí velké. Čím je sněžení intenzivnější, tím vyšší je zde riziko. Bezprostředně po konci sněžení je situace nejkritičtější. Množství sněhu není však jediným faktorem.

Vítr a celková výška sněhové pokrývky

Síla větru je samozřejmě také faktorem, který ovlivňuje uvolnění laviny stejně jako celková výška sněhové pokrýrky.

Terénní podklad pod sněhovou pokrývkou

Např. 70 cm sněhu na travnatém podkladu znamená větší nebezpečí než na svazích se sutí, skálami a nerovnostmi.

Vlhkost sněhu

Za bezpečnější považujeme terén se suchým prašanem. Naopak nebezpečný je terén s mokrým sněhem. To vše se však jako ostatní faktory může v průběhu dne změnit. Souvisí s teplotou ovzduší a slunečním zářením.

Teplota vzduchu

Teplota vzduchu ovlivňuje uložení a složení sněhové pokrývky už od pozdního podzimu. Když v tu dobu není půda dostatečně zmrzlá a pokryje jí lehký poprašek, nedostane se sněhové pokrývce kvalitního základu. Nejspodnější vrstva sněhu může zůstat po celou zimu pohyblivá. Naopak, je-li zem před napadnutím dostatečně promrzlá a napadne, díky malému teplotnímu rozdílu zde není prostor pro konstruktivní přeměnu sněhu a vytvoří se bezpečný základ.

Nízké teploty pod -10°C neumožňují propojení jednotlivých vrstev a sněhová vrstva je nestabilní. Naopak nejideálnější teploty pro stabilitu jednotlivých vrstev jsou mezi -3 a – 5°C, kdy se vrstvy mohou lépe spojit. Rychlé oteplení k nule má za následek nestabilitu sněhové pokrývky.

Na jaře se pevnost sněhu mění v závislosti změně denní teploty. V noci a dopoledne je sníh pevnější než odpoledne, kdy se projeví síla slunce. Déšť též ovlivňuje záporně stabilitu sněhové pokrývky.

O tom jaká je pravděpodobnost přežití laviny a jaké jsou lavinové stupně si řekneme v příštím článku. Sledujte nás na našem Facebooku, kam ho nasdílíme.

Zdroj: https://www.horskasluzba.cz/cz/horska-sluzba/laviny/stupne-lavinoveho-nebezpeci http://www.laviny.sk/metodika-laviny/nauka-o-snehu-a-lavinach/ http://www.alpy4000.cz/soubory/zachrana.pdf

Úvodní fotografie použita na základě licence od Shutterstock.com