Kam na běžky v Česku: Oblíbené destinace i méně známé stopy

Jizerská magistrála

Jendou z nejoblíbenějších běžkařských tras v naší republice je určitě Jizerská magistrála, která sportovcům nabízí zhruba 180 kilometrů pravidelně strojově upravovaných stop. Centrální část Jizerských hor má charakter náhorní plošiny, takže je vhodná pro začátečníky i rodiny s dětmi, prostředí chráněné krajinné oblasti však láká i závodní běžkaře.

Pro milovníky zimních sportů je k dispozici několik nástupních bodů. Ty nejznámější zahrnují například ski areál Bedřichov, Hrabětice, osadu Jizerka nebo třeba Josefův Důl. V průběhu zimní sezóny, která trvá od prosince zhruba do března, navštíví Jizerskou magistrálu více než půl milionu sportovců. Kromě toho se zde v lednu pravidelně koná nejznámější český závod v běhu na lyžích s názvem Jizerská 50.

Trasa kolem Radegasta

Spoustu kvalitně upravovaných stop najdou vyznavači běžeckého lyžování také v Beskydech. Nejkrásnější z nich je pravděpodobně 16 kilometrů dlouhá trasa, která se vine z Pusteven k turistické chatě Martiňák a zpět. Kromě dvou prudších sjezdů na jejím začátku vede většinou po rovině, takže je vhodná i pro začátečníky. Ti náročnější mohou od chaty Martiňák pokračovat směrem na Horní Bečvu, Bumbálku nebo do Starých Hamrů.

Mírně zvlněná lyžařská stopa prochází podél jihozápadního úbočí vrcholu s názvem Čertův mlýn a směrem k chatě Martiňák lehce klesá. Po cestě si sportovci mohou užít nejen pohled na krásnou zasněženou krajinu, ale zahlédnou také dřevěné chaty Maměnka a Libušín od architekta Dušana Jurkoviče, rozhlednu Cyrilka, sochu Radegasta a také vrchol Radhošť s dřevěnou kaplí sv. Cyrila a Metoděje.

Orlickohorská magistrála

Pro milovníky dlouhých přejezdů jsou Orlické hory jako dělané, jejich hřeben je totiž rovný a málo členitý. Oblíbená Jiráskova hřebenová cesta vede kolem mnoha zajímavých míst včetně Kunštátské kaple, Anenské rozhledny nebo třeba celé řady pevností. Klasickým nástupním místem je chata Šerlich, odkud se běžkaři mírným stoupáním dostanou na Velkou Deštnou (1 115 metrů nad mořem). Poté následuje cesta po hřebeni, která nabízí skvělý výhled do okolí.

Osvětlený okruh v Orlickém Záhoří

Nejdelší osvětlenou trať pro běžecké lyžování najdete na Rychnovsku. Okruh v Orlickém Záhoří, který měří 4,5 kilometru, vede mezi místními částmi Jadrná a Bedřichovka. Stopy upravené pro klasiku i bruslení však běžkařské nadšence zavedou také na hřebeny Orlických hor nebo do sousedního Polska. Vstup na okruh i parkování je pro běžkaře zcela zdarma. Osvětlení se zapne automaticky spolu se setměním a ve všední dny bude svítit do devíti, o víkendu do deseti hodin.

Z Červenohorského sedla na Praděd

Důležitým turistickým uzlem Jeseníků je Červenohorské sedlo, které dělí hřeben na Keprnickou hornatinu a Pradědskou hornatinu. Jedná se ovšem také o oblíbený výchozí bod pro řadu udržovaných běžeckých tras, protože díky své nadmořské výšce kolem 1000 metrů nabízí milovníkům bílé stopy ideální podmínky od prosince až do konce března.

Běžecké tratě se rozbíhají na obě strany Hrubého Jeseníku. Nejvyhledávanější z nich vede z Červenohorského sedla přes chatu Švýcárna až na vrchol Praděd. Jedná se o 8,5 kilometru dlouhou stopu, která je vhodná hlavně pro náročnější sportovce, protože rovinaté partie zde střídá jedno stoupání za druhým.

Bílé stopy v Krkonoších

Ideálním místem pro milovníky běžeckého lyžování jsou určitě také naše nejvyšší hory, kde si sportovci díky projektu s názvem „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ mohou užít vyznačené a upravované trasy v délce několika stovek kilometrů. Mezi hlavní atrakce patří Krkonošská magistrála, která měří 71 kilometrů a prochází napříč celými Krkonošemi, od Harrachova až do Žacléře.

Pokud ovšem hledáte něco netradičního, vyplatí se vyrazit i do méně známých částí Krkonoš, které se nachází stranou hlavních turistických tras. Skvěle upravená 25 kilometrů dlouhá cesta z Hříběcích Bud pod Liščí hřeben vede podél Rašelinového potoka a k Hrnčířským Boudám, kde se můžete občerstvit. Jelikož tato stopa nepatří k těm neznámějším, budete moci v klidu obdivovat zapomenuté kouty Krkonoš.

Krušnohorská lyžařská magistrála

Po hřebeni Krušných hor prochází běžecká trasa s názvem Krušnohorská lyžařská magistrála, která měří více než 41 kilometrů a v celé své délce je pravidelně strojově udržována. Propojuje zimní středisko Bublava s Božím Darem a běžkaři zde mají k dispozici několik různých stop vedoucích po české i německé straně Krušných hor.

V okrese Sokolov se nachází známý ski areál Bublava, který je významným střediskem sjezdového i běžeckého lyžování. Sportovci odtud mohou vyjet na Bublavský okruh, který je dlouhý zhruba 4 kilometry a vede nenáročným terénem po pastvinách. Pro bruslaře je určen okruh kolem vrchu Tisovec.