Letní lezení po horách může mít více podob, zvládnou je i vaše děti

Horská turistika

Vyrazit v létě do hor na pěší túry s sebou přináší řadu výhod, protože kde jinde než v horách se můžete krásně opálit, nadýchat se čerstvého vzduchu, důkladně protáhnout svaly a objevovat horskou zvěř a rostlinstvo. Pěší turistika je skvělá pro zlepšení fyzické kondice pro všechny věkové kategorie především díky nerovnému terénu, jelikož vykonáváte pohyb, který je pro lidské tělo naprosto přirozený, a můžete si zvolit vlastní tempo. Dále je pobyt v přírodě prospěšný také proto, že psychicky uklidňuje a snižuje riziko depresí. Právě z těchto důvodů patří horská turistika mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější sport v horách.

S horskou turistikou se můžeme setkat také pod pojmy hiking nebo trekking, které se v podstatě liší v délce trvání. Zatímco hiking představuje jednodenní chůzi na delší vzdálenost, trekking testuje fyzické a psychické dovednosti po dobu několika dní. Zkušení turisté si tak v horách raději najdou náročnější několikadenní túry hřebenovitými stezkami, rodiny s dětmi však mohou zvolit méně náročné cesty v dostupnějším terénu, dát si cestou v klidu pauzu na občerstvení někde v přírodě nebo v horské chatě a pokochat se dalekými výhledy do přírody.

Větší děti navyklé sportovním aktivitám nejspíš zvládnou pěší výlet na celý den, s menšími potomky pak není problém raději zvolit kratší procházku na půl dne nebo jen na pár hodin. I když české hory nepatří mezi evropské velikány, mírnější i náročnější trasy najdete snad v každé české horské oblasti. A pokud vám to nestačí, případně můžete zamířit na túry třeba na východ do Vysokých či Nízkých Tater nebo na západ do pohoří Alp.

Pokud hledáte tipy na dobře přístupné cesty s malými dětmi či s kočárky, na Rodičov.cz naleznete přímo tipy na konkrétní trasy v českých horách a mimo jiné tam také najdete spoustu dalších praktických rad z oblasti rodinného života.

Horolezectví

Pokud chcete vyzkoušet něco dobrodružného, horolezectví může být tou správnou volbou. S dětmi nejspíš nebudete absolvovat klasické lezení, při kterém vyšplháte na vrchol hory, ale můžete si užít některé jeho alternativní podoby. Je však nutno zmínit, že k tomuto sportu potřebujete zkušeného instruktora, se kterým je vhodné nejprve trénovat lezení na speciální umělé stěně.

Lezecké kurzy jsou dostupné nejen pro dospělé a starší školáky, ale také pro děti mladšího školního věku. Kurzy horolezectví jsou pro děti prospěšné díky pravidelné a specifické fyzické aktivitě, která je pro jejich věk přirozená, a dále také díky učení se zodpovědnosti a jiných praktických dovedností, jako je týmová práce, správné používání horolezecké výbavy či vázání uzle.

Tréninkové lezení

Tréninkové lezení probíhá v různých podobách. Nejčastějším typem je klasické výškové lezení na vysoké stěně, při kterém se využívá jištění pomocí lana a jiných jistících pomůcek. Po zvládnutí lezení na umělou stěnu se děti zpravidla učí lézt po laně. Dalším typem je lezení na nízké stěně, jež probíhá bez jištění s dopadem na měkké žíněnky. Tomuto typu lezení se jinak říká také bouldering.

Lezení na zajištěných skalách

V České republice i v jiných státech Evropy existují také zabezpečené lezecké cesty, které jsou zajištěny fixními prostředky, jako jsou nýty a borháky, čímž jsou lezecké stěny spolehlivější a nehrozí zde v podstatě žádné objektivní riziko. Lezení na zabezpečených stěnách vyžaduje i dovednosti slaňování a jištění, které se například při boulderingu netrénují. V České republice takovéto skály naleznete například v Jeseníkách nebo v Českém a Moravském krasu.

Tradiční lezení v terénu

Tradiční lezení v terénu již vyžaduje určitou technickou zdatnost a psychickou odolnost, jelikož obnáší jištění prostřednictvím skalních útvarů, jako jsou spáry, hroty, skalní hodiny, apod. I při dobrých zkušenostech s sebou určitě vždy mějte zkušeného horolezce. S dětmi se nemusíte ihned pouštět do lezení ve vysokých horách, nejspíš vám bohatě postačí i menší pískovcová stěna, kde si vaše ratolesti skutečné lezení alespoň vyzkoušejí. V České republice se můžete vydat například do Českosaského Švýcarska.

Ferátové lezení

Pokud hledáte kompromis mezi pěší turistikou a horolezectvím, nemůžete vybrat lépe než ferátové stezky. Původní název zní Via Ferrata, což v překladu znamená doslova železná cesta. V Česku se mnohdy používá jen výraz feráta, ale setkat se můžete i s německým značením Klettersteig, zejména pokud vyrazíte do rakouských nebo německých hor. Tento dynamicky se rozvíjející sport představuje kombinaci chození a lezení po stezkách v horském terénu, které jsou jištěny železnými stupy a ocelovým lanem.

Přestože se jedná o sport, který je určen i pro osoby, které nemají zkušenosti s horolezectvím, je potřeba mít s sebou základní horolezeckou výbavu, kterou je obvykle možno zapůjčit přímo u ferátové stezky. Poté je nutné absolvovat krátké školení a první výstup s instruktorem. Poprvé můžete vyrazit tento sport vyzkoušet například do Děčína, kde kromě terénu najdete půjčovnu i školené profesionály. Pastýřská stěna, po které se stoupá nahoru, nabízí trasy pro úplné začátečníky, ale také pro zkušenější horolezce.

Obtížnost ferátových stezek

Ferátové stezky jsou značeny různými stupni obtížnosti, konkrétně písmeny A až F, přičemž áčkové trasy představují velmi lehké cesty, na kterých ocelové jištění z technického hlediska ani není nutné, ale slouží ke zvýšení jistoty. Tyto stezky mírné obtížnosti zvládnou i menší děti, nicméně možná zjistíte, že děti lezení milují a brzy si troufnou i na obtížnější trasy. Stupeň obtížnosti značí náročnost na základě několika měřítek, mezi které patří délka trasy, náročnost nejtěžšího místa na stezce a okolnosti, které usnadňují nebo komplikují lezení.

Feráty byly vybudovány na nejrůznějších místech České republiky, stejně tak ale i jinde po světě. Tyto stezky bývají dobře značeny, tudíž je zpravidla snadno vyhledáte na internetu a nejspíš také v mapách příslušných oblastí. Kromě již zmíněného Děčína můžete v Česku vyrazit například do Krušných hor na Seifertovu Via ferratu nebo třeba do Jizerských hor na Kočičí kameny a spoustu dalších.