Skialpinismus v Alpách: Kde najdete ty nejlepší destinace pro turistiku na lyžích?

Jako skialpinismus označujeme pohyb v zasněžených horách a přechody jejich vrcholů. Nadšení sportovci se většinou snaží vystoupat na zvolený vrchol a následně sjíždějí dolů prašanem. Může se jednat o jednodenní či vícedenní túry, při nichž se nocuje buď v horských chatách nebo dokonce ve volné přírodě. Důležité je myslet především na bezpečnost a pořídit si speciální vybavení, které zahrnuje především kvalitní lyžařské boty, speciální vázání a lyže se stoupacími pásy.

Název tohoto lyžařského sportu odkazuje samozřejmě na Alpy. V zahraničí se ovšem mluví také o skitouringu či o skiwanderungu. Mnoho regionů nabízí možnost nastoupit na skialpinistickou túru se zkušeným horským vůdcem. Kdo vyráží do volné krajiny sám, musí zvážit především sněhové podmínky, počasí a lavinové nebezpečí. Kromě klasické turistiky na lyžích existují také další varianty, mezi které patří třeba skiextrém nebo závodní skialpinismus.

Kouzlo tyrolských vrcholů

Jednou z nejoblíbenějších destinací pro turistiku na lyžích je určitě Tyrolsko. Místní hory každoročně lákají do volné přírody stále více skialpinistů a rozsáhlá nabídka horských chat zde zajišťuje dostatek možností k odpočinku a přenocování. Zajímavé trasy najdete například nedaleko Innsbrucku ve Stubaiských Alpách, kde se nachází ledovcový skiareál Stubaier Gletscher. Za vyzkoušení rozhodně stojí výstup na Schrankogel, kam se dostanete třeba z horské chaty Amberger Hütte.

Začátečníci, kteří se chtějí tento sport naučit, jistě ocení skialpinistické trasy v regionu Serfaus-Fiss-Ladis. Úvod do turistiky na lyžích nabízí také túra Harschbichl u St. Johann in Tirol, kde výstup vede podél sjezdovek. Pokročilejší sportovci, kteří mají zkušenosti s vysokohorským terénem, mohou využít lanovky Pitztálského ledovce a přiblížit se tak k hoře Wildspitze (3 768 metrů).

Neopakovatelný zážitek nabízí také sjezd z Rofanspitze (2 259 metrů) v regionu Achensee, při kterém překonáte převýšení více než 1 600 metrů. Pro ty nejzdatnější je pak určená 5‒7 dní dlouhá túra s názvem Hoch Tirol. Ta prověří schopnosti zkušených skialpinistů a zavede je mimo jiné i pod nejvyšší vrchol Rakouska Großglockner, který měří 3 798 metrů. Ostřílení skialpinisté označují za metropoli skialpinismu také Ötztalské Alpy, které patří k nejrozlehlejším, nejdivočejším a nejzaledněnějším koutům rakouských Alp.

Skialpový ráj v pohoří Silvretta

Silvretta se rozkládá na pomezí Rakouska a Švýcarska. Najdete zde několik desítek třítisícových vrcholů a také 120 menších ledovců. Nejvyšším vrcholem je hora Piz Linard, která leží na švýcarské straně a měří 3 411 metrů. Skialpinistům Silvretta nabízí ke zdolání spoustu krásných vrcholů, které se tyčí nad plochými ledovci s menším počtem trhlin.

Většinu kopců je možné zdolat po nepříliš strmých svazích. Některé vršky následně můžete sjet na lyžích přímo od vrcholového kříže, zatímco budete obdivovat krásnou přírodu v okolí. Podnikat se dají také přechody, které spojují jednotlivé chaty na trase přes vrcholy a sedla, k dispozici je ovšem i lezení za pomoci maček a cepínů.

Haute Route v Chamonix

Když se řekne skialpinismus v Alpách, mnoha lidem se jistě okamžitě vybaví slavný a pověstmi opředený přechod z Chamonix do Zermattu s názvem Haute Route. Tato trasa byla poprvé zdolána jako pěší túra v roce 1861, o několik desítek let později se uskutečnily první pokusy o přechod na lyžích. Netrvalo dlouho a Haute Route se stala významnou skialpinistickou destinací, která každoročně láká tisíce sportovců.

Kromě toho, že vede mezi známými skiareály Chamonix a Zermatt, trasa pomyslně spojuje také nejvyšší evropskou horu Mont Blanc s dechberoucím Matterhornem. Zkušení nadšenci si mohou vybrat mezi několika variantami této trasy, z nichž nejznámější je pravděpodobně Classic Haute Route, která prochází přes 23 ledovců a jejíž celkové převýšení činí neuvěřitelných 10 000 výškových metrů. Každý den jsou na programu několikahodinová stoupání a sjezdy po ledovcích, večery pak sportovci tráví v romantických chatách mezi vysokými štíty.

Skialpinismus v předhůří Hochschwabu

Na severním úpatí rakouského pohoří Hochschwab se rozkládá malebná vesnička Wildalpen. V létě je její okolí populární především mezi vodáky, v průběhu zimních měsíců se však tato krajina mění na prozatím neobjevený ráj pro milovníky skialpinismu. Z nabídky zdejších tras si jistě vyberou jak začátečníci, tak i zkušení sportovci.

Pokud si chcete užít něco lehčího, k dispozici je túra k zasněženým horským salaším pod skalní stěnou Großer Geiger (1 723 metrů), která pokračuje strmě k Adambaueralm. O něco náročnější je výšlap lesem na impozantní vrchol Hochtürnach (1 770 metrů). Trasa vede kolem skalního masivu Eckstein, její závěrečná část je mírně lezecká a v případě ideálních sněhových podmínek můžete následně sjet žlabem k údolí Bärenbachtal.

Za zmínku stojí také pohodová túra na vrchol Hoher Buchberg (1 563 metrů), odkud se turistům naskytne výhled na horu Lugauer (2 217 metrů), která dominuje východní části Ennstalských Alp a je přezdívaná štýrský Matterhorn. Délka této trasy je zhruba 14 kilometrů.

Skalní věže Dolomit

Východní část italských Alp tvoří rozlehlé pohoří Dolomity. Ačkoliv tato oblast nepatří mezi nejčastější cíle skialpinistů, i zde najdete solidní možnosti pro tuto disciplínu. Jednou z nich je národní park Fanes-Sennes-Prags v Jižním Tyrolsku, který se rozprostírá v centru Dolomit nedaleko lyžařského střediska Kronplatz. Východiskem pro skialpinistické túry je zde několik horských chat v čele s Refugio Fanes, která leží v nadmořské výšce 2 060 metrů.

Vyrazit můžete také na vrchol Monte Castello (2 760 metrů). Cesta sem vede většinu času nad hranicí lesa, nechybí na ní strmá stoupání, rovnější úseky ani vzrušující sjezdy. Ti náročnější mohou zvolit výstup na třítisícovku Cima Dieci (Zehnerkopf), na jejíž vrchol vede krátká ferrata. Na jaře se v parku pořádají také skialpinistické závody.

V nedalekých Sextenských Dolomitech se nabízí třeba výšlap kolem monumentální trojice věží Tre Crime di Lavaredo. Zajímavý terén pro skialpy najdete také na západní straně Marmolady, což je nejvyšší hora celých Dolomit. Na ty odvážnější pak čeká týdenní přechod mezi jednotlivými masivy.