Rakouská panoramata ze sedla kola aneb jak nás prověřil místní Hacklberg Trail

Aby si to člověk užil, vyplatí si nechat poradit ohledně techniky sjezdu a vzít si odpovídající odpružený bike. Sjede se to i na pevném rámu, ale není to takový požitek a kolo tiše (občas to je i slyšet) trpí. Ono ani ty chrániče nejsou od věci. Na spoustě bikových stezkách u nás v ČR je možné vyrazit s instruktorem a nechat si poradit co a jak. Tím to všechno začne a vás to pohltí. Jistou techniku se nenaučíte za jedno odpoledne, ale jak se budete ´vyjíždět´ budete s kolem stále více jako jedno tělo a jízda bude stále větším požitkem.

Je pravdou, že Saalbach – Hinterglemm není zrovna levná oblast. Nicméně v rámci většiny ubytování obdržíte i Joker Card. Díky ní máte volný vstup na všechny lanovky v údolí plus další benefity.

My jsme si pro 9,5 km sjezd vyrazili lanovou Schattberg X-press ze Saabachu. Z horní stanice se koukli i na start několika paraglidistů (za 150 E je zde možné si také (v tandemu) splnit tento sen). Od startu X-line jsme viděli, jak bikeři tlačí kolo na sousední vrchol. To čekalo i nás, jinak bychom se na start Hacklberg Trail am Schattberg X-Press nedostali.

Trailem X-Line(který se dá sjet až dolů zpět k dolní stanici lanovky) jsme sjeli do sedla a soutěžili, kdo z nás vyjede dál, než sleze. Postupem času tlačili kolo všichni. Jen pár bikerů s elektrobiky nás suverénně předjíždělo a my jsme si každý mysleli svoje („tssss“ přecházelo v závist atp.). Jak už to bývá, po zdolání vrcholu Schattberg West v nadmořské výšce 2096 m jsme byli plní radosti a koncentrovaných pocitů štěstí. Byla by škoda to hned odpálit a tak jsme ještě chvíli poseděli, doplnili energii a kochali se výhledy na okolní vrcholky i nedaleký Kaprun.

A pak to přišlo. Srazit sedlovku a na pedály. Traily jsou místy prudší, kamenité a jak už se tu nějakou dobu letos jezdí, na hliněném podkladu vlnkovaté. Ale klopenky a pumptracky nemají chybu. Jede se mezi pastvinami a loukami a nevíte, zda koukat na cestu nebo kolem sebe. Naštěstí musíte občas zastavit, abyste vyklepali tricepsy, jak máte celou dobu paže v kliku a přizpůsobujete se terénu. A právě v ten moment se můžete rozhlédnout do kraje a říct si, jak je na světě krásně. Nic jiného v ten moment v hlavě ani nemáte. Trail vede kolem Hacklberghütte, kde se člověk může stavit na kafíčko. Od chalupy se pokračuje dál. Cestou je možné si na vlnách zaskákat. Když to umíte. Pak dřevěná lávka a dál lesem skrz klopenky.

Trail s tímto označením končí na šotolinové cestě, která vás dovede k Buchegg Trailu. Ten taktéž vede mezi kravami, dokonce máte pocit, že musíte do těch v první klopence narazit. Ale trail od pastvin odděluje ohradník. Tady je ten zvlnkovatělý povrch značný. Ale opět, klopenka sem, klopenka tam .. končí v samotném centru Hinterglemu.

My jsme si toho zde ještě střihli Z-Line trail at the Zwölferkogelbahn a Blue Line trail at the Reiterkogelbahn.

Oba tyto traily jsou v blízkosti kabinky a můžou se jezdit, dokud máte energii, sílu v pažích a pozornost. Je to ráj pro všechny bikery a popsané cesty jsou jen malé procento trailů v Saalbah - Hiterglemm, které se dají projet. Podle míry technické vyspělost si tu přijde si tu na své každý biker. A když vás náhodou sjezdy přestanou na chvíli bavit a chcete pryč od lidí, vezmete XC kolo a vyrazíte na nějaký kopec v okolí. Nebude zadarmo, ale o to větší budete mít radost po jeho zdolání.

NaSvah.cz na cestách

Zdroj: Kateřina Kaňová