Jak naučit dítě lyžovat rychlou a zábavnou formou?

METODIKA

Samotné výuce by mělo předcházet získání pocitu skluzu. Následuje přímá jízda v paralelním postavení lyží se samovolným zastavením na rovince, jízda v pluhu se zastavením v pluhu, pluhové obloučky, dynamické pluhové obloučky, paralelní obloučky. Na konci článku také najdete video, kde uvidíte výuky v praxi.

POCIT SKLUZU

U začátečníka bychom neměli podcenit získaní pocitu skluzu a získání stability v lyžácích. Trénink provádíme na rovném terénu, ideálně formou her. Tvoření různých kytiček ve sněhu (obraty o 360°), šoupání ve slalomu, tahání za hůlku (průprava k jízdě na tažném vleku) atd. Naší fantazii se meze nekladou. V tento moment si na rovince vyzkoušíme i pluhové postavení lyží.

Při základním seznamování s pohybem na lyžích můžeme vyzkoušet, co všechno naše vázání vydrží tím, že se pokusíme sáhnout na špičky lyží.

Zdroj: Zdenička

PLUHOVÁ JÍZDA

Dalším cílem je přímá jízda v paralelním postavení lyží, přímá jízda v pluhu a zastavení. Dětem vše perfektně předvedeme a necháme první pokusy na nich. Občas se stane, že se jim nedaří či nerozumí tomu, co po nich chceme. Můžeme jim v prvních chvílích dopomoci držením špiček lyží. Položením rukou na kolena docílíme lepší stability. To všechno učíme z mírného kopečku, který končí na rovince. Pokud rovinku nemáme, před dítětem couváme. Správně provedený pluh je základem vyspělého lyžování.

Zdroj: Zdenička

PLUHOVÝ OBLOUK

Jakmile toto vše dítě zvládne, můžeme začít s výukou obloučků. Někdy je potřeba vyzkoušet a ukázat více způsobů, abychom se dobrali k úspěšnému cíli. Z 90 procent je účinné cvičení letadlo, které se vyklání z obloučku. Vnitřní paže míří vzhůru, vnější dolů. Paže a ramena jsou v jedné linii. Díváme se do směru jízdy. Pro jasnou představu: po přímé pluhové jízdě s upažením upažíme pravou poníž (směřuje k zemi) a levou povýš (směřuje vzhůru), dodržíme jednu linii paží i ramen, mírně se vykloníme z oblouku a začneme provádět oblouk doleva. Uvolnili jsme tak tlak z levé lyže, což zapříčinilo oblouk vlevo.

Zdroj: Zdenička

Letadlo je ideálním cvičením pro výuku obloučků. Zde má dítě za úkol jet doleva v jeho směru jízdy.

Známé cvičení tlačení obou rukou na koleno je dle našeho názoru a zkušeností účinné z 50 procent. Jak se děti snaží usilovně tlačit na koleno, natočí obě ramena na opačnou stranu, než vede zamýšlený oblouk. To vidíme na první pohled. Čeho si však hned všimnout nemusíme je, že lyže je postavená na celé skluznici. Nikoliv na hraně. A jak dobře víme, nezahraněná lyže nezatočí. Ačkoli je moderním trendem lyžovaní použití jemné motoriky, pro malé děti, jež začínají s lyžováním, je složitá a jejich tělo funguje jako šroub. Kam se podívám, tam jedu. A to je i principem dětského lyžovaní. Vlastně ani nevědí jak, ale jedou tam, kam chtějí. Proto děti neučíme sáhodlouhým vysvětlováním principů, ale hrou a precizní ukázkou celého pohybu. Učí se nápodobou. Chápaní dospělých a dětí je odlišné. Dospělí potřebují pro pochopení pohyb rozfázovat. Pro děti je však výrazně jednodušší celistvé provedení. Ukázkovou jízdu střídáme s couváním (máme tak jistotu, že nám závodník nikam neujede) a necháme se od dětí zrcadlit.

PARALELNÍ JÍZDA

Pomalu můžeme přejít k paralelní jízdě. Protože děti mají vyzkoušeno, že pluh brzdí, a ony rády vítr ve vlasech, začnou pluhové postavení lyží postupně vynechávat i v obloucích a naklápět lyže na hrany (je fajn si to zkusit na místě) a jezdit čistě po nich. Můžeme zařadit i cvičení, kdy nám lyže po rozjetí šikmo svahem a zahraněním v paralelním postavení provedou samy oblouk. Zůstanou za námi dvě čisté tenké linky od lyží. Nejprve zkoušíme jednotlivé oblouky. Ideálně na mírné upravené sjezdovce. To děti motivuje právě k paralelní jízdě.

V tento moment začínáme zkoušet i hockey stop. Po jeho naučení už dítě nemá žádný argument, proč jezdit v pluhu. Je ale pravda, že se k pluhu (své jistotě) ze začátku vždy vrátí v případě strachu či únavy.

VÝUKA

Děti se učí na základě toho, co vidí. Proto by naše ukázka měla být precizní. Máme-li v našem lyžování nějakou chybu, dítě ji zkopíruje. Děti zrcadlí provedení svého učitele. Toho lze využít při samotné výuce, kdy před dítětem couváme a ukazujeme mu, co má dělat. Sáhodlouhé vysvětlování dílčích částí pohybu je pro dítě opravdu složité. Malé děti učíme celistvý pohyb.

SITUACE POD KONTROLOU

Aby byla výuka efektivní a účinná, potřebujeme ideální terén, vědět, jak na to, a motivaci obou účastníků výuky. Nejrychlejší a nejefektivnější výuka je bez jakékoli fyzické pomoci. Není třeba dítě jakkoli přidržovat. Učí-li se dítě prvním krůčkům, je fajn, couváme-li před ním. Můžeme tak jeho jízdu efektivně a účinně kontrolovat. V případě, že by mělo tendenci nám ujet, můžeme ho zadržet.

VSTÁVÁNÍ

Spousta energie, času a nervů si rodič i instruktor ušetří, naučí-li dítě zvedat se samostatně co nejdříve. Nejrychleji názornou ukázkou a s minimální bezprostřední pomocí. Jaký je nejrychlejší způsob? Ať jakkoli spadneme a máme lyže jakkoli, vždy nám pomůže, poskládáme-li je stranou paralelně pod sebe (myšleno směrem z kopce). Rukama se opřeme vepředu před sebou a vstaneme. Je třeba správně vyhodnotit, kde a kdy můžeme dítě nechat chvíli bojovat a kde je žádoucí se příliš dlouho nepohybovat (pod hupem, při extrémní únavě).

POMŮCKY

Různé pěnové žížaly, kužely, volant (létací talíř, pneumatika na malé kolo či cokoli kulatého), hračky zpestřují výuku a dopomáhají k důležitým hrám. Pokud mluvíme o výuce pluhu a zastavování, tedy o prvotním korigování lyží, a chtěli bychom nějak dítěti podat pomocnou ruku, může se dítě chytit vyučujícího prostřednictvím pomůcky. Dítě se tak nebude opírat do rukou, ale bude se muset mnohem více spolehnout na lyže.

Zdroj: Zdenička

Dětská výuka je nejefektivnější, je-li vedena formou her. Jízda autem, hra na policisty či hasiče děti baví.

NEVYČÍTEJME ZBYTEČNÉ CHYBY

Žádná chyba není tak obrovská, abychom si kvůli ní museli kazit navzájem náladu. Kolikrát jde třeba i o detaily a chybou jsou jen v našich očích. Je potřeba, aby si učitel ujasnil, co je v danou chvíli důležité a co už je jen doplňující detail. Je potřeba učit od základu po drobnosti.

HŮLKY

Hůlky malé dítě nepotřebuje. Nezvládá je v rukavicích správně uchopit a při jeho vnímání na ně upře mnohem více pozornosti, než by bylo potřeba.

POUČENÍ O BEZPEČNOSTI

Tak jako děti učíme, že je potřeba se před přechodem pro chodce na silnici pořádně rozhlédnout, je nutné jim tuto samozřejmost vštípit i na sjezdovce při rozhlížení. Podle míry vyspělosti jejich chápání se jim snažíme vysvětlit, kde je vhodné (na kraji sjezdovky) zastavit a kde ne (náhle uprostřed sjezdovky, pod hupem).

POCHVALY

Každý je rád pochválený, co si budeme nalhávat. Děti chtějí svým rodičům dělat radost (i když to tak občas možná nevypadá), a dostanou-li od nich pochvalu v pravý čas, je to pro ně ohromně motivující. Fajn jsou pochvaly konkrétní a popisné (teď a tady se ti ty oblouky povedly), ne obecné (dobrý). Nemusíme chválit stále, ale minimálně ke konci lyžování toho dne by měla pochvala stoprocentně přijít. Dítě se tak bude těšit na další den. A být na dítě naštvaný kvůli tomu, jak lyžuje? Proč? Kazili bychom náladu především sami sobě.

VIDEO

Podívejte se na video, kde uvidíte fázi výuky pluhové oblouku a přechodu do paralelní jízdy. Zjistěte, jak s dětmi dělat medvídka, let orla, blinkr, řízení dopravy, večerníčka či umělý les a další zábavné hry.

Autor článku: Kateřina Kaňová

Další články spojené s lyžováním dětí:

Co vše pořídit dítěti, když s ním jedete na lyže >>>

10 nejčastějších chyb při výuce lyžování dětí >>>

Výhody a nevýhody lyžařských škol: Jak naučit dítě co nejrychleji lyžovat a neztratit u toho nervy >>>

Úvodní snímek použit na základě licence od Shutterstock.com