Lyžování s volnou patou aneb co je telemark?

Kde se vzalo?

Začneme pěkně od začátku. Telemarkové lyžování předchází samotnému lyžování, jak si ho představí většina z nás. Telemark pochází ze Skandinávie. Jeho počátky se datují k polovině 19.st. K jeho počátkům nemůžeme přiřadit nikoho jiného, než rodáka Norské vesničky Morgedal Sondre Norheima. Právě ten začal lyžování propagovat jako zábavu a sport. Traduje se, že jednou vyrazil Sondre se svými přáteli na lyžích do 200 km vzdálené Christianie, dnešního Osla, na závody, aby na závodech nejen ukázal, kdo je pánem tehdejšího lyžování, ale aby tam vystřihnul dva perfektní oblouky. Snožný, který později pak nazývali Kristiánka, a vykročený neboli telemarský, pojmenovaný podle oblasti Telemarken.

Zajímá vás historie lyžování? Věděli jste, že se lyžovalo už v pravěku? Ne? Potom si přečtěte náš článek.

Alpské a Severské lyžování

Lyžování se později rozšířilo do celé Evropy. Kromě jiných věhlasných jmen historie Českého lyžování, přišlo na scénu jméno Mathias Žďárský, který připevnil patu k lyži. Lyžování jako takové zaznamenalo velký posun a rozdělilo se na Alpské a Severské lyžování. Renesancí telemarku můžeme považovat 70. léta 20. století v Americe, kdy vybavení bylo dosti podobné běžkařskému. O deset let později telemark zaznamenal velký boom i u nás v Čechách.

Zdroj: Snímek použit na základě licence od Shutterstock.com

Telemarkové lyže

Na telemark si můžeme vybrat kteroukoliv lyži, která odpovídá naší pokročilosti našeho umu a terénu. Pravidla pro výběr lyže na telemark jsou totožná s pravidly pro výběr všech ostatních lyží.

Telemarkové vázání

Spíš než o telemarkové lyži tedy budeme mluvit o telemarkovém vázání. Nejrozšířenějším je vázání lankové, kde jsou pružiny vedeny vedle boty nebo pod botou. Dostupné je však i vázání NTN. Součástí vázání je i pojistné lanko, které se připíná na botu, aby nám v případě pádu neujela lyže z kopce dolů.

Telemarkové boty

Existují dvě skupiny telemarkových bot. Jedna kategorie je pro vázání NTN nebo boty systému NN75 s charakteristickým telemarkovým zobákem, určena pro lanková vázání. Stejně jako boty pro alpské lyžování můžeme mluvit o tvrdosti boty, jež se odvíjí od vyspělosti lyžaře.

Technika telemarku

Technika telemarku patří spíše k těm náročnějším. Pokud člověk nemá telemark zažitý pod kůží, musí se neustále koncentrovat na každý oblouk. Při jízdě jde o hru s těžištěm v horizontální i vertikální rovině. Středobodem telemarku je charakteristický poklek. Samotné telemarkové jízdě předchází klasická lyžařská průprava jako je pocit skluzu, hrany, obraty na místě, výstupy atd.

Po získání základních lyžařských dovedností přichází samotný poklek, přičemž krok by měl být zhruba na délku boty. Šířku stopy máme pro dobrou stabilitu na šířku pánve. V obloucích pak máme zakleknutou vnitřní dolní končetinu. Není problém si vybrat mezi smýkanými a carvingovými oblouky.

Zdroj: Snímek použit na základě licence od Shutterstock.com

Jak začít?

Není od věci si nechat poradit od odborníků a expertů, na kterých můžeme na kopci oči nechat. Ale zde máme pár drobných tipů, jak byste mohli začít, zlepšovali se a byli minutu od minuty na kopci lepší a lepší.

Začneme nijak náročnou jízdou šikmo svahem v klasickém lyžařském postoji – tedy s oběma patkami zašlápnutými. Následně si vyzkoušíme jízdu šikmo svahem s mírným telemarkovým náklekem horního kolena a vysokým telemarkovým postojem. Po té, co nám to půjde, můžeme při jízdě šikmo svahem střídat nákleky pravá – levá. A když nám půjde i tohle, může se směle pustit do oblouků. Prvním obloukem je oblouk ke svahu, kdy lyže rozjedeme mírně z kopce, zaklekneme horním kolenem na vnitřní lyži a tím provedeme oblouk.

Nejprve zkoušíme jednotlivé oblouky. Následně na tzv. girlandy, kdy na sebe napojíme 3 oblouky ve svahu na stejnou stranu. Po té zkoušíme postupně navazované oblouky, až naše provedení bude ladné a my si budeme jízdu telemarku užívat. Vše je doplněno píchnutím hole, což jen iniciuje moment pro zahájení oblouku. Po odpichu se zvedáme s těžištěm, aby mohla proběhnout výměna nohou.

„Střih“ – výměna nohou by měla být opravdu rychlá a dynamická. Fáze, kdy máme nohy vedle sebe je opravdu krátká. Jde o aktivní pohyb obou končetin – obousměrný, protisměrný pohyb.

Skvělým doplňujících cvičením je jízda pozadu, kde jsme nuceni opravdu rychle „stříhat“ nohama.

Telemark je kromě všech jeho dalších kladů i skvělým prostředkem, jak i své alpské lyžování posunout o kousek výš. Při jízdě v telemarku nejde o nic jiného, než trochu rychlejší a klouzavou chůzi z kopce. Děláme přirozený krok, kráčíme z kopce dolů.

Nyní máme alespoň lehkou představu, co telemark je. A teď již zbýho ho vyzkoušet. Kdo jde do toho?

Zdroj informací: TELEfilm - film o TELEmarkovém lyžování (2012/14, 47 min)